Další závod ZVK v Pozděchově ,,aneb jak nás dobily baterky“

Desítky různých ,,aneb“ by mohl nést titulek dnešního reportu. Jen tak namátkou mě napadá ,,zlatý laminát, uhlíkový cyráno, stop open, či jiné“ . Pravdou je, že tak poblázněný závod jsem už dlouho nezažil, ale pěkně po pořádku. Opět tři kategorie a málo času. Po dvoutýdenní pauze, která se projevovala určitými specifickými abstinenčními příznaky jsme konečně upalovali sobotním ránem směr Pozděchov. Předpověď počasí, slibujíc sněhánky, mě ještě v pátek večer donutila opatřit našeho tátoše zimní výbavou. Leč na valachách bylo bezsněhovo jako u nás. Ještě sedíc v autě, jsem obdržel od Karla Martince zahřívací kaléšek protiprasečí slivovice. Karel obešel i ostatní účastníky se svojí medicínou, a tak všichni zdravotně ošetřeni, jsme se po vybalení dep vrhli s chutí do boje o další bodíky v poháru ZVK. Spousta známých tváří dávala tušit pěkně prožitý závodní den.

Ó, jak bláhový jsem byl. Tedy, zatím se všechno zdálo býti perfektní. Stodolovi opět perfektně nachystaní, vtipkování a silácké řeči prosycovaly vzduch tělocvičny.  Já se hlavně těšil na jízdu naší dvoukolky, neboť jsem na ní provedl drobné úpravy a hlavně nám od ALS dorazila nová třístovečka, která nás měla posunout ze šnečí rychlosti do zcela jiných dimenzí. Tož pravda! Motor nás do jiných dimenzí poslal, leč do infarktového stavu mě tentokráte přivedly baterky. Tři dny před závodem jsem poctivě letoval, testoval, vybíjel a nabíjel články, abych nakonec zjistil, že posun do jiné dimenze budeme muset ještě trochu odložit. Doma v garáži se tvářily jako by byly v nejlepší kondici, ale v Pozděchově zřejmě dostaly trému a výkon stydlivě skrývaly neznámo kde. Tož teda oni jako fungovaly, ale tak z bídou pět minut a to je na pozděchovský maraton prachbídně málo. Snažil jsem se jim sice domluvit větším, či menším přísunem vitamínu ampér, leč ty potvory se ne a ne vzchopit. Jak já byl vzteklý!!!!! Hned jsem vyhlásil pátrací akci po nějakých nestydlivých baterkách, ale nepochodil jsem. Až po nějaké chvíli mi jeden dobrák donesl pětičlánek, sice ježděný, ale prý funkční. A tak ve chvílích volna, mezi jízdami, nasazováním a cigaretkou, jsem tedy opět letoval a letoval, až jsem se proletoval ke čtyřčlánku, který se tvářil, že vydrží celých deset minut jízdy. Bohužel se tak stalo až před poslední finálovou jízdou, která již nemohla nic změnit na našem krásném čtvrtém posledním místě. Ale synátor si tuto jedinou dojetou finálovku velice pochvaloval a prohlašoval, že už teď se těší na další jízdy se zadokolkou. Ovšem jedině z novými a nadupanými bateriemi. To tedy byla katastrofa první.

Kategorie open mi jako mechanikovi taky přinesla spoustu adrenalínku. Jako v minulém závodě jsme opět nasadili podvozek Exotek. Po dnešním dnu ho nazývám zkráceně podvozek exot. Už minulý závod synátor hudroval, že chce zpět svůj laminátový, s kterým se mu lépe jezdí. Ten je bohužel nyní využíván na dvoukolku. Rozdíl je totiž v tom, že exotekový carbon je absolutně tvrdý. Podvozek se prostě nekroutí. A to ani náhodou! Je jako kámen. A to synovi vadí. A tak se s tímto šutrocarbonem statečně pral v rozjížďkách, ale po té, co dojezdil jediné vhodné mechy na tuto zkaměnělinu, to se slovy ,,mě to nebaví“ vzdal. Náhradní mechy jsem totiž zapoměl doma. A tento Exotek nám fungoval pouze se směsí super-soft od ALS. Zkoušel jsem i softy, mazal jak divej, ale grip na zadku byl prostě fuč. Nepomohlo ani odstranění bočních šroubků na vrchním platu, ba nepomohla dokonce ani ztráta jediného středového šroubku na zadním uchycení. Prostě to nešlo a tak syn odjel jen dvě rozjížďky a jeden a půl finálovky. Tak tedy pro nás dopadla kategorie open.

A nyní konečně pozitiva. Tedy já a moje oblíbená kategorie 180. Tady jsem si krásně, ale opravdu krásně zazávodil. Vlastně přemýšlím, kdy jsem si tak zazávodil naposled. Absolutně vyrovnané jezdecké pole. Vždyť 13 jezdců bylo po rozjížďkách v rozmezí dvou kol. Krásně vyrovnané souboje, předjížděčky, podjížděčky, no prostě paráda. Díky dobře odjeté kvalifikaci jsem se ocitl ve skupině A, ve které jsme byli skoro všichni vyrovnaní. Tedy skoro všichni. Tradičně vyčníval Tom Brodský. O trochu níž vyčnívali Peťa Nesládek, Pavel Martinec a Zdeněk Ošťádal. Zbytek pole bez rozdílu, tedy Láďa Vomlel, Fanán Stodola, Peťa Hráček a má maličkost. Při této vyrovnanosti rozhodovala hlavně čistá a bezchybná jízda. Musím říci, že se závodilo celkem čistě, čemuž jistě prospěla znovuzavedená funkce policajta. Tu zastával Fanánek Stodola a tuším i Karel Kratochvíl. Myslím, že po celou dobu závodu nemuseli řešit nějaké závažné přestupky. Možná se ale pletu, protože moje nikotinová kontrolka vinou baterek a zkameněliny často blikala. Finálovky jsem si absolutně užil. Jako magnet na mne působil Peťa Nesládek, kterého jsem se snažil držet jako klíště. Stejně mě ale vždycky ujel. Zato Peťa Hráček, to byl jiný soupeř. Přetahovali jsme se o pozice jako psi o kost. V poslední finálovce to došlo tak daleko, že jsem posledních pár kol jezdili úplně za sebou, nebo vedle sebe. V duchu hesla ,,každý chvilku tahá cirkulárku“ jsme si udělali takový závod pro sebe. Když jeden udělal chybu, druhý počkal až se vyhrabe a pak hurá znovu do boje. Byl jsem jak v Jiříkově vidění a ještě po skončení jízdy jsme si dali jedno kolečko souboje, které bohužel přerušil náraz mého auta do soupeřovic vozu, který jej zapoměl na cílové rovince. Kdyby se tak nestalo, asi bychom tam kroužili ještě teď. V součtu kol jsem obsadil celkové 6. místo, což je vzhledem k mým jezdeckým schopnostem, troufám si řict, hodně dobré umístění. Takže tak nějak na půl dobře, dopadlo naše vystoupení v dalším závodě ZVK.

 Co říci na závěr? Asi jsme team managerovi radosti moc neudělali a taky už víme, že jak do hospody bez peněz nelez, tak nelez ani bez pořádných baterek do kategorie dvoukolek, zvláště jede-li se čtyřčlánek v kombinaci s třístovkovým motorem! A zkamenělý Exotek? Ten letěl jako Cyránův širák v dáli. Už se těším na pěkný a poctivý laminát z dílny ALS. A děkuji Fanánům a Haně za krásný závod a za spoustu pěkných cen, které jsme vyhráli v tombole. Hájek Svatopluk starší
P.S. Škoda, že nám někdo vyfoukl z tomboly oboustrannou lepící pásku.:-)