Report z posledního závodu sezóny v Určicích od Sváti Hájka.
Týden po vydařeném závodě v Prostějově, jsme se opět vydali na závody a to na ,,skoro´´ domácí trať do Určic, kde měl proběhnout závěrečný díl seriálu Určice Cup.
Představa krásného a pohodového závodění, nám nedopřála dospat ani poslední veršíky a tak jsme se probudili daleko dřív, než zvonil budík. Samozřejmě k tomu opět přispěl částečně Ajgor, který zjišťoval rychlost našeho připojení na net a neuvědomil si, že u nás je o hodinu méně než u něj v Brně. Domácí závody totiž pro nás znamenají automaticky delší spánek. A tak v naprosté pohodě startujeme vozítko a vyrážíme směr Určice. Na dráze již pilně trénují kluci z klubu Elišky Junkové ze Zlína. Asi také nemohli dospat. Obsazujeme stolík a začínáme naše předstartovní nastavování a seřizování. V týdnu nebylo moc času na přípravu modelu a tak honem kontrolujeme chod našich modelů. Vše funguje k naší spokojenosti. Jako tradičně první nastupuje na dráhu týmová jednička, tedy syn. Máme připravené nové obutí a to gumové pneu, samozřejmě dodané firmou ALS racing. Je to verze soft a sám jsem zvědavý jak bude na určickém betoně fungovat. Z důvodu úplné novoty samozřejmě moc nefungují, ale s přibývajícími okruhy se to zlepšuje. Průběžně gumy přemazáváme mazadlem, aby jsme získali potřebný grip. Ten se dostavuje asi po třech vyjetých baterkách, i když zadní část vozu by ještě nějaký ten grípek snesla. Tady by zřejmě prospěly širší gumy. Já zatím mudruju, jaké pneu pojedu. Tradičně jsem objednal pouze jednu sadu na zkoušku, a teď se tluču do hlavy. Ranní chladnější teploty dávají tušit, že by mohli fungovat mechovky. Nasazuji tedy softy, přemazávám a jdu testovat. Model celkem drží, ale vyvstává další problém, který jak se ukáže později, je mnohem záludnější. Již minulý závod jsme nasadili jiné uchycení tlumičů, které se ukázalo jako daleko lepší a účinější, než uchycení ,,alá´´ HUDY. Ve spojení s duralovými pístky od ALS to funguje výborně. Leč s originálními pístky plastovými, nikoliv. U mého modelu tedy docházelo k prolamování tlumičů a následné ztrátě pružiny při každém doteku s mantinely dráhy. A v mém případě je mantinel velmi dobrý kamarád. Po registraci všech účastníků začíná kolotoč rozjížděk, ve kterém se každý snaží vybojovat co nejlepší umístění do finálových jízd. Syn si spolehlivou jízdou vyjíždí druhé místo v A-finále hned za Ajgorem, který byl zase o krůček lepší. Ale synátor má alespoň prvenství, když zajíždí best lap dne, který má hodnotu 9,96 s !!! Já, po problémech s tlumiči, si vyjel první startovní pozici ve finále D. Následovala polední pauza, ve které se občerstvovalo a střádali se plány na finálové jízdy.A opět, jak je v Určicích zvykem, panovala veselá a pohodová nálada. Já mezitím vrátil tlumiče do původního postavení. Dnes to budu muset ještě nějak přežít. Finálovky začínají, jdu na řadu jako první. Start se celkem povedl, ale pak to šlo z kopce. Auto je přetáčivé, grip hodnoty nula, prostě bída. Se stoupající teplotou mechovky ztrácí přilnavost a tak driftuji a driftuji. Dojíždím druhý se ztrátou kola. Docela flustrující pocit. Následují finálovky C a B, ve kterých se bojuje o každý metr trati. Po skončení se na start řadí závodníci A finále a v týmu vládne trochu napětí. Důležité je zajet první finále dobře a tím získat určitou pohodu do dalších bojů. Odstartováno, syn se tlačí na Ajgora, sem tam nějaký kontakt. Jede se naplno, záleží na každém průjezdu zatáčky. I ostatní borci se drží a tak je vidět pěkná podívaná. Nakonec synátor končí druhý. To samé se opakuje i v další finálové rundě. Já opět druhý, dělám chyby, ale jede se mi o trochu lépe. Driftování se mi začíná líbit. Synátor v A finále opět svádí boje z Ajgorem, chvíli je i první, ale nakonec ho Ajgor poráží i podruhé. Tímto výsledkem si synátor zajišťuje nejen druhé místo v závodě, ale potvrzuje i druhé místo celkově !!! Ve třetím kole finálovek se bojuje úplně nadoraz, protože je to letos naposledy a tak se každý snaží si to užít. Já jsem nasadil jiné pneu a koněčně dojíždím první s celkem dobrým nájezdem 29 kol. Synátor už jede jen pro zábavu a opět končí druhý. Po dojezdu finálových jízd následuje sčítání výsledků, které zpestřuje pan Matějka ml. jízdou osminového monstra po určické dráze. Naše placka se mu krásně vleze pod břicho. Následuje vyhlášení závodu a na stříbrném stupínku figuruje jezdec stáje ALS racing, Svatopluk Hájek ml. I já dostávám medaili za druhé místo ve finále D. Celkové vyhlášení seriálu probíhá za potlesku všech účastníků, sponzora Martina Košťála a pana Matějky. Celkově tedy třetí Martin Skorupski, druhé místo Svatopluk Hájek ml. a vitězem se stal Ajgor Masters. Krásný stříbrný pohár tak putuje do moravské odnože ALS racing teamu! Hurá! Euforie! Na závěr děkuji Luďkovi za podporu, za důvěru, za díly, které nám pomohly k zisku stříbrného poháru. A už teď se těšíme, s jakými novinkami nás ALS překvapí příště. Dík patří i manželce, která nás v tomto našem závodnickém nadšení podporuje. Určice 2009 končí, ale už teď se těšíme na další ročník! S cinkajícími medailemi na krku se loučí u dalšího reportu Hájek Svatopluk st.
Představa krásného a pohodového závodění, nám nedopřála dospat ani poslední veršíky a tak jsme se probudili daleko dřív, než zvonil budík. Samozřejmě k tomu opět přispěl částečně Ajgor, který zjišťoval rychlost našeho připojení na net a neuvědomil si, že u nás je o hodinu méně než u něj v Brně. Domácí závody totiž pro nás znamenají automaticky delší spánek. A tak v naprosté pohodě startujeme vozítko a vyrážíme směr Určice. Na dráze již pilně trénují kluci z klubu Elišky Junkové ze Zlína. Asi také nemohli dospat. Obsazujeme stolík a začínáme naše předstartovní nastavování a seřizování. V týdnu nebylo moc času na přípravu modelu a tak honem kontrolujeme chod našich modelů. Vše funguje k naší spokojenosti. Jako tradičně první nastupuje na dráhu týmová jednička, tedy syn. Máme připravené nové obutí a to gumové pneu, samozřejmě dodané firmou ALS racing. Je to verze soft a sám jsem zvědavý jak bude na určickém betoně fungovat. Z důvodu úplné novoty samozřejmě moc nefungují, ale s přibývajícími okruhy se to zlepšuje. Průběžně gumy přemazáváme mazadlem, aby jsme získali potřebný grip. Ten se dostavuje asi po třech vyjetých baterkách, i když zadní část vozu by ještě nějaký ten grípek snesla. Tady by zřejmě prospěly širší gumy. Já zatím mudruju, jaké pneu pojedu. Tradičně jsem objednal pouze jednu sadu na zkoušku, a teď se tluču do hlavy. Ranní chladnější teploty dávají tušit, že by mohli fungovat mechovky. Nasazuji tedy softy, přemazávám a jdu testovat. Model celkem drží, ale vyvstává další problém, který jak se ukáže později, je mnohem záludnější. Již minulý závod jsme nasadili jiné uchycení tlumičů, které se ukázalo jako daleko lepší a účinější, než uchycení ,,alá´´ HUDY. Ve spojení s duralovými pístky od ALS to funguje výborně. Leč s originálními pístky plastovými, nikoliv. U mého modelu tedy docházelo k prolamování tlumičů a následné ztrátě pružiny při každém doteku s mantinely dráhy. A v mém případě je mantinel velmi dobrý kamarád. Po registraci všech účastníků začíná kolotoč rozjížděk, ve kterém se každý snaží vybojovat co nejlepší umístění do finálových jízd. Syn si spolehlivou jízdou vyjíždí druhé místo v A-finále hned za Ajgorem, který byl zase o krůček lepší. Ale synátor má alespoň prvenství, když zajíždí best lap dne, který má hodnotu 9,96 s !!! Já, po problémech s tlumiči, si vyjel první startovní pozici ve finále D. Následovala polední pauza, ve které se občerstvovalo a střádali se plány na finálové jízdy.A opět, jak je v Určicích zvykem, panovala veselá a pohodová nálada. Já mezitím vrátil tlumiče do původního postavení. Dnes to budu muset ještě nějak přežít. Finálovky začínají, jdu na řadu jako první. Start se celkem povedl, ale pak to šlo z kopce. Auto je přetáčivé, grip hodnoty nula, prostě bída. Se stoupající teplotou mechovky ztrácí přilnavost a tak driftuji a driftuji. Dojíždím druhý se ztrátou kola. Docela flustrující pocit. Následují finálovky C a B, ve kterých se bojuje o každý metr trati. Po skončení se na start řadí závodníci A finále a v týmu vládne trochu napětí. Důležité je zajet první finále dobře a tím získat určitou pohodu do dalších bojů. Odstartováno, syn se tlačí na Ajgora, sem tam nějaký kontakt. Jede se naplno, záleží na každém průjezdu zatáčky. I ostatní borci se drží a tak je vidět pěkná podívaná. Nakonec synátor končí druhý. To samé se opakuje i v další finálové rundě. Já opět druhý, dělám chyby, ale jede se mi o trochu lépe. Driftování se mi začíná líbit. Synátor v A finále opět svádí boje z Ajgorem, chvíli je i první, ale nakonec ho Ajgor poráží i podruhé. Tímto výsledkem si synátor zajišťuje nejen druhé místo v závodě, ale potvrzuje i druhé místo celkově !!! Ve třetím kole finálovek se bojuje úplně nadoraz, protože je to letos naposledy a tak se každý snaží si to užít. Já jsem nasadil jiné pneu a koněčně dojíždím první s celkem dobrým nájezdem 29 kol. Synátor už jede jen pro zábavu a opět končí druhý. Po dojezdu finálových jízd následuje sčítání výsledků, které zpestřuje pan Matějka ml. jízdou osminového monstra po určické dráze. Naše placka se mu krásně vleze pod břicho. Následuje vyhlášení závodu a na stříbrném stupínku figuruje jezdec stáje ALS racing, Svatopluk Hájek ml. I já dostávám medaili za druhé místo ve finále D. Celkové vyhlášení seriálu probíhá za potlesku všech účastníků, sponzora Martina Košťála a pana Matějky. Celkově tedy třetí Martin Skorupski, druhé místo Svatopluk Hájek ml. a vitězem se stal Ajgor Masters. Krásný stříbrný pohár tak putuje do moravské odnože ALS racing teamu! Hurá! Euforie! Na závěr děkuji Luďkovi za podporu, za důvěru, za díly, které nám pomohly k zisku stříbrného poháru. A už teď se těšíme, s jakými novinkami nás ALS překvapí příště. Dík patří i manželce, která nás v tomto našem závodnickém nadšení podporuje. Určice 2009 končí, ale už teď se těšíme na další ročník! S cinkajícími medailemi na krku se loučí u dalšího reportu Hájek Svatopluk st.