V sobotu 15.8.2009 se naše moravská divize ALS racing vydala do Svitav na další závodní klání v seriálu X-chelenge Morava.Budík nás neúprosně v pět ráno vyhnal z postelí a za chvíli jsme už uháněli směr Svitavy. Na dráze ve Svitavách jsme jeli zatím jen jednou a to loni,kdy jsme teprve začínali s našimi mikro modely.Netušili jsme ,že tam na nás čeká nebezpečná hmota zvaná mechožrout živičný.Tato šedočerná hmota se vyskytuje na několika místech naší vlasti a velmi ráda si pochutnává na mechových kolech ,nepohrdne ovšem ani gumou.Některý druh je k našim kolům celkem přívětivý,jiný je naopak přímo posedlý a velmi nepřátelský.Zvláště ten svitavský,to je velmi zlý mechožrout.Zřejmě mu vůbec nevadí,že jeho krmě stojí spoustu penízků.Vyznačuje se velkými póry a zvlněným povrchem.Nic netušíc,jsme tedy v dobré náladě rozbalili depo a směle vyrazili testovat dráhu.Synovi jsem nasadil už prověřené DFT-éčka,které sice mechožrout žere,ale asi mu moc nešmakují a tak je dlouho nechává v klidu.Po vyjetí jedné baterky koukám na kola a hle!Mech nikde,jen krásně svítící bílé disky.Ha!Zrada!Začínal jsem tušit,že svitavský mechožrot bude velký,ale opravdu velký nenasyta.V dobré víře nasazujeme směs medium,které ještě trochu kořeníme mazadlem a které mechožroutovi moc nechutná.Pravda,mechožroutovi moc nechutnalo,ale nechutnalo to ani našemu autu.Příliš velký grip způsoboval překlápění i v nepříliš točených zatáčkách.A tak všechny rozjížďky se nesly v duchu laborování a oplákávání utrhaných nových mechů.Nebyli jsme sami,kdo po každé jízdě jen nadával nad mechožroutem živičným svitavským.Proto jsme do finálovek startovali ze 7.resp.9 pozice.A to bylo velmi špatné.V polední pauze,při které jsem musel vyměnit prasklé uhlíkové plato,synátor prohlásil,že nasadí dušové pneu,co jezdíme v Určicích.Zdrcen počátečním neůspěchem,jsem ani neprotestoval.Ještě štěstí,že jsem je nenechal doma,jak jsem původně zamýšlel.A světe div se.Obyčejné dušové pneu za pár korun,mechožroutovi nechutnali.Ale zase je cupoval takovým stylem,že na každou jízdu byly potřeba nové,což při minimální ceně za duši,nám vůbec nevadilo.Hlavně,že se zase začalo trochu dařit.Přesto nás drobné nehody provázely dále.Mě se například po jednom výletu mimo trať ulomily oba přední sloupky a ač jsem se snažil finálovou jízdu dojet,s karoserií,která se otevírala jako tlama lva, to prostě nešlo.Ve druhé finálovce,se zase synovi zadřely ložiska na přední nápravě a to takovým stylem,že plastové kardany byly úplně stočené do vrtule.Ještě hůř dopadl náš kamarád Ajgor,který se již po ránu při lepení mechů dokonale celý zalepil levným vteřiňákem a z finálových jízd dokončil jen jednu.Po problémech s mechy a hlavně po té,co mu začalo stávkovat servo,odstoupil za závodu.Nepřekonatelný byl opět Láďa Mlčák,který vyhrál,druhý byl Radek Skopal a třetí Jirka Pavlovec.Pod bednou skončil Lukáš Diblík se svoji dvoukolkou a hned za ním se umístil synátor.Šestý pak skončil Milan Párák,taky dvoukolkář,sedmý jsem dojel já,osmé a deváté místo patřilo Filipu Pykalovi a Ajgorovi.Závod se tedy relativně povedl,jen nás teď čeká výroba nových dušových kol,aby byly připraveny na další Určice .Jestli se ještě někdy podíváme na svitavskou dráhu,to je zatím ve hvězdách.Možná tak s nějakou zadokolkou,na které mechy nejsou tak namáhané,ale určitě se tam nevydáme s přemotorovanou osmnáctinou.Přemýšlím také,kam se tato kategorie bude ubírat,zda půjde dále výkonově vzhůru,nebo převládne rozum a s pomalejšími auty se opět začne závodit za rozumné peníze.Ještě perlička na závěr.Do rozjížďky jsem startoval v momentě,kdy mě již dojížděl první startující! A pak závoďte.Také mě mrzí,že jsme něměli foťák a tak je to tentokráte bez obrázků.:-)

Pro ALSracing od Svatopluka Hájka.