Šest hodin v Polné….. skvělá závodní premiéra modelu M189L
Polná 13.2.2010 Zhruba v devět ráno je odstartován nejen v Čechách ale pravděpodobně celosvětově první vytrvalostní závod teamů s on-road modely měřítka 1/18 s náhonem zadní osy (obdobná šestihodinovka se již jela s modely 4WD Nanda). Pořadatelství závodu se ujal Vláďa Vomlel a klub v Polné, ALSracing jako hlavní sponzor zajistil ceny pro účastníky a infra měření. Závod měl také za cíl zpopularizovat trošku pozapomenutý pohonný motor MIG280 a prověřit, zdaly by mohla kombinace tohoto motoru a lipol acu nahradit problematický pohon (motor 180 s pětičlánkem) ve stock kategorii.
Startovní pole čítalo 10 teamů. Předepsán byl pouze pohon zadní nápravy a protože jsme chtěli umožnit start i majitelům modelů Xray 4WD nebyla nutná tuhá nedělená náprava. Startovní pole (snad se nepletu) čítalo dva modely Robitronic Scalpel v dlouhé verzi, dva modely ALSracing M189L, dva home-made modely (Diblík, Parák) a čtyři modely Xray s odpojeným předním náhonem. Průběh závodu nebudu popisovat, toho se jistě dočkáte od pohádkového vypravěče Sváti Hájka a jistě i další z účastníků se rozepíší na svých webech. Zaměřím se na technické postřehy.
Ukázalo se že z řady motorů „280“ jsou opravdu nejvhodnější Motory MIG. Speedy jsou totiž stavěné na nominální napájení 6V a s lipol evidentně pracují mimo optimální účinnost. Naše volba tedy padla na motor MIG280racing. Hodně jezdců jelo akumulátory nižších kapacit a tak se nakonec ukázalo, že jedním z nesmírně důležitých faktorů je rychlost výměny baterie. Naše teamy tuhle věc rozhodně neměli zvládnutou (koncepce modelu to ani dost dobře neumožňuje) na jedničků a tak naše výměna baterií byla v počátku absolutně nejpomalejší. To byl velmi výrazný handicap (odhadem tak ztráta 4-5 kol oproti nejlepším při výměně) a ukázalo se že pro závod tohoto typu je to nesmírně důležitý faktor. Kdo měl výměnu baterií vychytanou hodně získával. Nám se podařilo výměnu zrychlit až cca v polovině závodu kdy jsme na výměně začali pracovat ve dvou.
Časy jízdy na jedno nabití se pohybovaly podle kapacity článků, typu motoru a tvrdosti převodu 20-40 minut. Náš model s aku Nosram 1800 jezdil spolehlivě cca 30-35 minut.
Co bylo velkou neznámou byla otázka výdrže pneu. Nakonec se ukázala neuvěřitelná skutečnost. Závod odjeli oba naše ALS teamy s jedinou výměnou kol a celková spotřeba byla tak 1,5 páru pneu na nápravu. Vzadu jsme jeli supersoft ALSracing a vpředu jsme měli Hard ALSracing. Zpočátku se mazalo, ke konci závodu už byla stopa víc přilnavá a tak jsme už moc nemazali.
Další otázkou byla volba převodů, tak aby se motor nepřehřál a aby hlavně vydržel celých 6 hodin. Nakonec jsem osadil převod 62/16 (64DP). Model byl poměrně rychlý ale i dynamický a teplota motoru přijatelná. Pro jistotu byl model osazen ventilátorem. Druhý team ALS (Morava) jeli bez ventilátoru, stejný převod a motor také vydržel.
Elektronika byla použita osvědčená z minulých běžných závodů. Mini příjímač DSM, vysílač Sanwa M11 se Spectrum modulem a regulace GMracing SX6R. Ukázalo se, že zpátečka byla výhodou, protože přeci jenom v poli deseti modelů se často stávaly drobné karamboly a bylo důležité se rychla vrátit do stopy a odjet do volné oblasti dráhy. Trochu potíže působil poměrně těžký vysílač, po 30 minutách pilotáže ruka opravdu bolela!!!
Model byl ještě opatřen „pancéřováním“, tedy dostal vyjma předního nárazníku (ten byl speciální prodloužený až k přední hraně karoserie) také zadní nárazník, který měl chránit především sloupek třecího tlumiče.
Nastavení modelu jsme nevěnovali tolik pozornosti jako například vítězní Brněnští Draci s Lukášem Diblíkem a tak model vykazoval při jízdě jisté nedostatky. Asi nejpodstatnější byla světlá výška, kterou jsme po tréninku zvedli na cca 4mm, což je rozhodně mimo optimum. Šlo nám ale o to dosáhnout co největší možnosti spotřebovat plný profil mechovek bez nutnosti cokoliv na modelu během závodu v nastavení měnit. Daní za to byl v některých zatáčkách poněkud hopsající model. Nicméně stabilita i ovladatelnost byla stále skvělá a i přes takto vysoko posazené těžiště se model ani jednou za celý závod v zatáčkách nepřevrátil.
Celkový dojem z modelu a jeho prvního závodního nasazení je takový, že skýtá veliký potenciál ale přeci jen pro závod tohoto druhu by to chtělo poladit výměnu baterek, a osazení karoserie. Pro standartní závody bude model zcela jistě velmi silným konkurentem komukoliv s jakoukoliv osmnáctinou. Snížení světlosti na běžných 2,5-3mm významně sníží odskakování a model se znatelně zklidní.
Závěrem bych rád poděkoval všem členům obou teamu ALSracing za skvělé výkony a popřál mnoho dalších úspěchů na závodní trati.
Konečné pořadí:
1. Brněnští draci – 1609 kol
2. ALS RAcing – 1534 kol
3. Schanny Team – 1529 kol
4. Padino Team – 1469 kol
5. ALS Morava plus RC EJ Zlín – 1359 kol
6. SRO Polná – 1331 kol
7. RC klub Elišky Junkové – 1263 kol
8. Carcoolky – 1222 kol
9. RC Valachia senior – 1219 kol
10. RC Valachia junior – 1075 kol
