….. Jak se sklízí poháry, jak jsem byl poražen vlastní zbraní, jak má aspoň někde ještě pořád navrch modelařina nad čistou komercí, prostě osmnáctiny jako poslední bašta opravdových okruhových automodelářů….
Od vrcholu letošní osmnáctinové sezóny ještě neuplynul ani týden a již jsme si mohli přečíst spousty různých hodnocení tohoto závodu z různých úhlů pohledů, jak ze strany jezdců, tak ze strany pořadatele. Videa i fota jsou k dispozici na www.masters.cz i jinde, já jsem byl bez fotoaparátu a tak aspoň moje pocity a hodnocení písemně.
Naše výprava tentokrát čítala relativně skromný počet jezdců. Jádro ALSracing teamu pro tento závod představolali otec a syn Culkové a moje maličkost. Moravskou polovinu týmu tvořili také otec a syn Hájkovic. Jindra Klíma se tentokrát necítil na závodění a tak mne zastupoval jako nasazovač čímž mi při startu ve dvou kategoriích hodně ulehčil práci.
Již při pohledu do startovní listiny bylo patrné že někteří špičkový jezdci pro letošek pauzírují, ale i tak byla listina plná zvučných jmen, Diblík, Vlahovič, Mlčák, Skopal, Láska, Beran a další aktéři jsou vždy zárukou kvalitního závodění.
Přihlásil jsem se, stejně jako vloni, do Stock 2WD a do Open. Pro mne byl před startem závodu jediný velký otazník a to s čím pojedu OPEN. Vzhledem k zaneprázdněnosti (dodělával jsem tři sety modelů M189 pro další aktéry tohoto závodu) jsem si 2WD modely postavil až ve čtvrtek večer. Model pro 2Wd byl jasný, osadil jsem kratší variantu M189 (dle pravidel s motorem 280) a pro Open jsem chtěl případně zkusit M189L osazenou motorem Speed 300 což je defacto třistasedmdesátka. Vedle zadokolky jsem měl ještě připraven klasický 4Wd model se kterým jsem absolvoval loňské mistrovství. Definitivní rozhodnutí s čím pojedu jsem nechal až do Polné.
Zadokolka M189 s 370-kou byla sice funkční, ale přeci jenom mi přišla přemotorovaná a hlavně pro výkonnější pohony není zatím stoprocentně vyladěná, takže nakonec jsem do závodu nastoupil s konverzí Xray M18 (úzké plato, jednoduchá horní výztuha, středová zátěž pod kardanem, diferenciály ALSracing a řada dalších drobných vychytávek které dělají z tohoto modelu ten pravý závodní speciál. Jako pneu jsem jel na přední nápravě ALSracing hard které jsou dokonale ověřené a ani tentokrát nezklamaly. Na zadní nápravu jsem osadil novinku Soft extrém a byl jsem zvědavý jak bude model sedět. Ani tyto pneu nezklamaly, na závod jsem použil dvě sady, jednu na kvalifikace a jednu na finále a odjel jsem to bez jakékoliv údržby. I když se v poslední finálovce ukázalo, že je nutno na výkonných Open modelech i tyto pneu po jízdě kontrolovat a případné odtržení od disku dolepit (po polovině závěrečné finalovky se model vinou odtržené hrany zadní pneu začal na jednu stranu přetáčet a já tak musel ubrat a takříkajíc vzdát přímý souboj s Michalem Jurčím). Jednoznačně se ale ukázalo, že je tato směs velmi odolná a že při minimální základní údržbě pneu v pohodě zvládnou celý takovýto závod a i něco navíc (myšleno jeden pár kol). Stačí jen včas dolepit odtržený obvod. Velké pozitivum je že se i při odtržení okraje pneu od disku nezačne mechovka rozpadat a to umožní dobrou výdrž kol.
Průběh samotného závodu už probrali mnozí přede mnou a tak si jen dovolím na tomto místě poblahopřát takříkajíc absolutnímu králi osmnáctin Lukáši Diblíkovi k výsledku a také k opravdu vydařeným modelům které navrhuje. Jeho závěrečná finálovka i s leteckou vložkou byla opravdu neskutečným zážitkem! Také bych rád poděkoval Všem členům našeho ALSracing teamu, který získal neskutečných šest pohárů. Musím vyslovit velké uznání před výkonem Svatopluka Hájka juniora, který s modelem 2WD M189L dokázal i v nejrychlejší OPEN kategorii s motorem MIG280 vybojovat čtvrté místo (šlapal mi na paty pěkně ostře) a porazil celou řadu ostřílených borců s mnohem silnějšími 4WD modely. Ve 2WD jsem na Sváťu i přes maximální snahu tentokrát neměl, jelo mu to prostě o fous rychleji a navíc nevyráběl zbytečné chyby. Jednoznačně si myslím, že pokud Sváťa vydrží roste v jezdce velkého formátu.
Výborně zajeli také Petr a Tomáš Culka, nicméně standartní M18pro, kterou oba jezdí asi na lepší výsledek již dnes prostě nestačí. Nicméně Tomáš Culka šel v juniorech také na bednu a tak i jemu patří velká gratulace.
Na závěr si dovolím jednu úvahu. Tak jako jsem napsal, že loňské mistrovství bylo vítězstvím modelářství nad komercí tak i to letošní tento trend potvrdilo. Snad jen ve Stock 4WD je to ještě o komerčních a hromadně vyráběných modelech (ale i tam je hodně modelářů jako třeba Radek Skopal), v OPEN i ve 2WD stock ovládly přední místa a často i dost široké startovní pole stavěné domácí (Lukáš Diblík, Skopal) či malosériové (ALSracing) modely a konverze. Za zmínku také stojí značný ústup modelů Xray M18pro z předních pozic. Přestože jsem se někde před časem dočetl, že M18pro je tak dokonalá, že se na ni nemusí nic vylepšit, opak je neúprosnou realitou. Se standartním modelem M18pro z krabice bez výraznějších úprav dnes již takřka nelze pomýšlet na přední příčky pořadí. Je příliš široká, těžká….
Zajímavostí je jistě také úspěch řemínkových modelů Raptor, ale zde bych byl v hodnocení velmi opatrný protože, tento model přes koncepční přednosti trpí spoustou dětských nemocí způsobených svým šikmookým původem. Prostě ani tento model nelze vzít takříkajíc z krabice a bojovat o stupně vítězů. Snad mi bude ospuštěno, ale dovolím si tvrdit, že Sváťa Hájek ml. jako jediný dokázal vyhrát juniory a sbírat další výborná místa s ryze krabicovým modelem. Jel závod s M189L naprosto bez úprav tak jak se ve stavebnici dodává. Jediná změna byla u nich použita v Open a to hájkovic tajná zbraň – pneu Magenta od Lukáše Diblíka (Lukáši, Lukáši… já si říkal kde kluci vzali ty válce???)
Není jistě bez zajímavosti, že Sváťa jel v modelu jednosměrnou regulaci ALSracing (vloni s ní vyhrál Tom Brodský) a já tak na vlastní kůži poznal, že to je cítit. To je ono „poražen vlastní zbraní“. Já jsem totiž jel GM SX3R, protože si nějak netroufám na regulace bez zpátečky a bylo to ve finále poznat, bohužel pro mne….
Na úplný závěr mého tlachání bych rád poděkoval Vomlelovým za super závody a za rok snad zase naviděnou….