Protože se na mne během minulého roku obrátilo pár lidí s dotazem na možnost výroby inline převodů začal jsem se tímto tématem trošku intenzivněji zabývat.  Vzhledem k tomu, že jsem chtěl tyto převody vyrobit klasickou strojařskou technologií tedy na odvalovce, a zaručit tak co nejlepší záběrové poměry soukolí,  začal jsem pátrat po nějakých informacích. Bohužel strojařská teorie včetně internetovývh vyhledávačů o tomto typu ozubení totálně mlčí a tak mi nezbylo než začít experimentovat. První pokusy ve výsledku znamenaly jen sešmelcovaný materiál. Nicméně po vyrobení speciálního přesného přípravku ke stroji a novém prostorovém ustavení odvalovacího nástroje se podařilo vyrobit velmi zajímavá korunová kola. Tvar vlastních zubů je oproti zažitým zvyklostem velmi netradiční, nicméně první pokusy v pohybu soukolí pastorek-kolo  naznačují že to bude správně.

Současně používané in-line (korunové) převody jsou defakto kuželové kolo s úhlem 90°. Pokud si uvědomíme že by do takového kola měl zabírat nikoliv válcový, ale kuželový pastorek (dokonce pro každý průměr kola jiný) aby byl převod geometricky správně a především s minimem ztrát, musí být jasné, že tyto nejrozšířenější  inline převody jsou kompromisním řešením. Vzhledem k tomu, že se válcový  pastorek a “kuželové” in-line  kolo  ve svém vzájemném záběru do jisté míry znásilňují je jasné, že životnost převodu nemůže být velká a ztráty na převodu budou značné.  To, že tam ztráty jsou dokazuje např.  všem známá nutnost zachycení axiálních sil drážkou v náboji do které se opírá osa motoru.

Korunová kola vyrobená odvalem žádné z těchto nectností nemají, vzájemný záběr válcového pastorku a kola je díky prostorovému tvaru zubů hladký, klidný a především bez jakéhokoliv násilí a vzájemného zatlačování zubů do sebe. Tento převod s největší pravděpodobností nevytváří dokonce ani výše popisovanou axiální sílu na osu a tak není nutno používat k zachycení této síly drážku v náboji.  Vzhledem k tomu, že zatím ještě neproběhly ostré testy v reálném SRC modelu není spuštěna sériová výroba.  Pokud vše dopadne dle předpokladů, tedy převody budou vykazovat požadované  parametry bude to jistě nezanedbatelný přínos pro všechny kteří s in-line koncepcí modelů  jezdí. I když primárně jsou převody vyvíjeny hlavně pro makety SRC 1/24 s výkonnými motory šestnáctkové řady je jisté, že najdou významné uplatnění i v modelech SRC 1/32, ale i v tzv. komerčkách, kde vzhledem k omezenému výkonu používaných motorů mohou způsobit výrazné zlepšení jízdních časů modelů.

Prozatím je technologicky zvládnutá výroba kol s modulem 0,5mm a s libovolným počtem zubů v kovu (mosaz), ale bude se časem řešit i plast (delrin). Co je jistě také důležitá  informace je předpoklad, že cena těchto převodových kol bude spolehlivě do 100,-Kč za kus, což je oproti běžné ceně převodů Slot-it 120-125 Kč také příznivé obzvláště pokud se potvrdí všechny ostatní předpoklady.

Nabídka k testování.

Vzhledem k tomu,  že není v mých silách sám vše ověřovat a testovat, rád bych tímto oslovil zájemce z řad aktivně závodících “komerčkářů” ke spolupráci. Pro první tři zájemce poskytnu každému 2ks převodů k testům. Výběr počtu zubů je možný od 23T - 30T tak jako u standartní Slot-it nabídky, osa 2,37mm. Podmínkou je prokazatelná aktivní účast zájemců v závodech komerčních slot car modelů.

Koncepce převodovky je velmi jednoduchá a dovoluje poměrně snadnou ale velmi přesnou montáž a demontáž bez použití jakýchkoliv přípravků či pomůcek. Vše lze provést ručně,  snad jen s vyjímkou montáže, resp. nalisování kol. Tělo převodovky je přesně CNC obrobené z delrinu. Na fotkách je prototyp v bílém provedení, ale v sériové výrobě bude tento díl černý.  Otvory pro ložiska jsou větší než vkládané komponenty (šnek a šikmé kolo) a tak se montáž provádí těmito otvory. Ložiska jsou přesně vyrobena z mosazi s nepatrným přesahem a tak jdou do těla převodovky snadno zalisovat.  Vrtání otvorů ložisek je 2H7 a tak v kombinaci s kalenými a leštěnými osami jde uložení velmi lehce a přesně. Šnek je CNC frézovaný z mosazi a díky tomu je jeho stoupání přesně v tisícinách dle teoretického výpočtu. Převodové šikmé kolo je odvalované z delrinu s nejvyšší přesností tak jak je ostatně u našich převodů zvykem. Kolo i šnek se dodává již přesně nalisované na osách.

Specialitou této převodovky je dělaná hřídel kol což umožňuje využít ložiska ke sbírání proudu z neizolovaných kol a konstrukci pojezdu tak velmi zjednodušit. Lze ale také na ložiska připájet obvyklé sběrací plíšky či drátky a sbírat proud z okolku pomocí jich.

Půdorysně má tělo převodovky 5×6mm a ložiska vystupují na šířku 10,2mm. Převodovku lze pochopitelně modifikovat zúžením ložisek a změnou převodového kola (zůžení nábojů) a použít ji i do modelů velikosti N, nicméně pro toto měřítko je v plánu ještě menší převodovka.

Specialitou jsou také oka závěsů, která dovolují zkonstruovat pojezd s odpruženými nápravami pomocí struny, tak jak se to v poslední době dělá u kvalitních pojezdů stavěných z leptů.

Věřím, že převodovka přispěje k oživení nabídky trhu nejen v oblasti dvounápravových pojezdů velikosti TT, ale že inspiruje i k dalším konstrukcím. Pro případné zájemce jsme také připraveni navrhnout a vyrobit obdobné převodovky dle jejich potřeb a specifikací.

Převodovku lze objednat v našem e-shopu zde.

Využití těchto vlastnost přináší ale také jednu nevýhodu a tou je nutnost pro různé velikosti imbusů používat specifický průměr polotovarů. Z toho následně plyne nutnost používat rukojeti s různými průměry upevňovacího otvoru. Vzhledem k tomu, že řada uživatelů již doma nějaké rukojeti má a jsou na ně zvyklí, vyvstala nutnost vyřešit otázku uchycení hrotů ALSracing právě v těchto madlech.

Nejběžnějším průměrem dříku a tedy i otvoru madla je velikost 3mm a proto jako první přichází na trh redukce 2/3mm, tedy speciální vložka umožňující upnout hroty z 2mm polotovaru (velikosti imbusů 1,5mm a 0,050″) do standartních rukojetí (např. Hudy) s otvorem 3mm. Adaptér je možno objednat zde.

Od vrcholu letošní osmnáctinové sezóny ještě neuplynul ani týden a již jsme si mohli přečíst spousty různých  hodnocení  tohoto závodu z různých úhlů pohledů,  jak ze strany jezdců, tak ze strany pořadatele. Videa i fota jsou k dispozici   na  www.masters.cz i jinde, já jsem byl bez fotoaparátu a tak aspoň moje pocity a hodnocení písemně.

Naše výprava tentokrát čítala relativně skromný počet jezdců. Jádro ALSracing teamu pro tento závod představolali otec a syn Culkové a moje maličkost. Moravskou polovinu týmu tvořili také otec a syn Hájkovic. Jindra Klíma se tentokrát necítil na závodění a tak mne zastupoval jako nasazovač čímž mi při startu ve dvou kategoriích hodně ulehčil práci.

Již při pohledu do startovní listiny bylo patrné že někteří špičkový jezdci pro letošek pauzírují, ale i tak byla listina plná zvučných jmen, Diblík, Vlahovič, Mlčák, Skopal, Láska, Beran a další aktéři jsou vždy zárukou kvalitního závodění.

Přihlásil jsem se, stejně jako vloni, do Stock 2WD a do Open. Pro mne byl před startem závodu jediný velký otazník a to s čím pojedu OPEN. Vzhledem k zaneprázdněnosti (dodělával jsem tři sety modelů M189 pro další aktéry tohoto závodu) jsem si 2WD modely postavil až ve čtvrtek večer. Model pro 2Wd byl jasný, osadil jsem kratší  variantu M189 (dle pravidel s motorem 280) a pro Open jsem chtěl případně zkusit M189L osazenou motorem Speed 300 což je defacto třistasedmdesátka.  Vedle zadokolky jsem měl ještě připraven klasický 4Wd model se kterým jsem absolvoval loňské mistrovství. Definitivní rozhodnutí s čím pojedu jsem nechal až do Polné.

Zadokolka M189 s 370-kou byla sice funkční, ale přeci jenom mi přišla přemotorovaná a hlavně pro výkonnější pohony není zatím stoprocentně vyladěná, takže nakonec jsem do závodu nastoupil s konverzí Xray M18 (úzké plato, jednoduchá horní výztuha, středová zátěž pod kardanem, diferenciály ALSracing a řada dalších drobných vychytávek které dělají z tohoto modelu ten pravý závodní speciál. Jako pneu jsem jel na přední nápravě ALSracing hard které jsou dokonale ověřené a ani tentokrát nezklamaly. Na zadní nápravu jsem osadil novinku Soft extrém a byl jsem zvědavý jak bude model sedět. Ani tyto pneu nezklamaly, na závod jsem použil dvě sady, jednu na kvalifikace a jednu na finále a odjel jsem to bez jakékoliv údržby. I když se v poslední finálovce ukázalo, že je nutno na výkonných Open modelech i tyto pneu po jízdě kontrolovat a případné odtržení od disku dolepit (po polovině závěrečné finalovky se model vinou odtržené hrany zadní pneu začal na jednu stranu přetáčet a já tak musel ubrat a takříkajíc vzdát přímý souboj s Michalem Jurčím).  Jednoznačně se ale ukázalo,  že je tato  směs velmi odolná a že při minimální základní údržbě pneu  v  pohodě zvládnou  celý takovýto závod a i něco navíc (myšleno jeden pár kol). Stačí jen včas dolepit odtržený obvod. Velké pozitivum je že se i při odtržení okraje pneu od disku nezačne mechovka rozpadat a to umožní dobrou výdrž kol.

Průběh samotného závodu už probrali mnozí přede mnou a tak si jen dovolím na tomto místě poblahopřát takříkajíc absolutnímu králi osmnáctin Lukáši Diblíkovi k výsledku a také k opravdu vydařeným modelům které navrhuje.  Jeho závěrečná finálovka i s leteckou vložkou byla opravdu neskutečným zážitkem! Také bych rád poděkoval Všem členům našeho ALSracing teamu, který získal neskutečných šest pohárů. Musím vyslovit velké uznání před výkonem Svatopluka Hájka juniora, který s modelem 2WD M189L dokázal i v nejrychlejší OPEN kategorii  s motorem MIG280 vybojovat čtvrté místo (šlapal mi na paty pěkně ostře)  a porazil celou řadu ostřílených borců s mnohem silnějšími 4WD modely.  Ve 2WD jsem na Sváťu i přes maximální snahu tentokrát neměl, jelo mu to prostě o fous rychleji a navíc nevyráběl zbytečné chyby. Jednoznačně si myslím, že pokud Sváťa vydrží roste v jezdce velkého formátu.

Výborně zajeli  také Petr a Tomáš Culka, nicméně standartní M18pro, kterou oba jezdí asi na lepší výsledek již dnes prostě nestačí. Nicméně Tomáš Culka šel v juniorech také na bednu a tak i jemu patří velká gratulace.

Na závěr si dovolím jednu úvahu. Tak jako jsem napsal, že loňské mistrovství bylo vítězstvím modelářství nad komercí tak i to letošní tento trend potvrdilo. Snad jen ve Stock 4WD je to ještě o komerčních a hromadně vyráběných modelech (ale i tam je hodně modelářů jako třeba Radek Skopal), v OPEN i ve 2WD stock ovládly přední místa a často i dost široké startovní pole stavěné domácí (Lukáš Diblík, Skopal) či malosériové (ALSracing) modely a konverze. Za zmínku také stojí značný ústup modelů Xray M18pro z předních pozic. Přestože jsem se někde před časem dočetl, že M18pro je tak dokonalá, že se na ni nemusí nic vylepšit, opak je neúprosnou realitou. Se standartním modelem M18pro z krabice bez výraznějších úprav dnes již takřka nelze pomýšlet na přední příčky pořadí. Je příliš široká, těžká….

Zajímavostí je jistě také úspěch řemínkových modelů Raptor, ale zde bych byl v hodnocení velmi opatrný protože, tento model přes koncepční přednosti trpí spoustou dětských nemocí způsobených svým šikmookým původem. Prostě ani tento model nelze vzít takříkajíc z krabice a bojovat o stupně vítězů. Snad mi bude ospuštěno, ale dovolím si tvrdit, že Sváťa Hájek ml.  jako jediný dokázal vyhrát juniory a sbírat další výborná místa s ryze krabicovým modelem. Jel závod s M189L naprosto bez úprav tak jak se ve stavebnici dodává. Jediná změna byla u nich použita v Open a to hájkovic tajná zbraň - pneu Magenta od Lukáše Diblíka (Lukáši, Lukáši… já si říkal kde kluci vzali ty válce???)

Není jistě bez zajímavosti, že Sváťa jel v modelu jednosměrnou regulaci ALSracing (vloni s ní vyhrál Tom Brodský) a já tak na vlastní kůži poznal, že to je cítit. To je ono “poražen vlastní zbraní”. Já jsem totiž jel GM SX3R, protože si nějak netroufám na regulace bez zpátečky a bylo to ve finále poznat, bohužel pro mne….

Na úplný závěr mého tlachání bych rád poděkoval Vomlelovým za super závody a za rok snad zase naviděnou….

Kvůli tenčícím se zásobám zadních mechových kol soft speciál, které bohužel není možno od subdodavatele znovu objednat  jsem byl nucen zahájit hledání vhodné náhrady. Vzhledem k tomu, že jak známo mechovky jsou alchymie, nebylo možno dopředu odhadnout jaký materiál se podaří zajistit. Posouzení kvality a vhodnosti mechovek je vždy možné až po nějakém čase stráveném s modelem na dráze.

Mechovka SOFT EXTREM je velmi zajímavý polotovar, který již od prvního osahání  sliboval nadějný výsledek. Guma od zahraničního dodavatele je v cca 80% své síly (směrem k vnějšímu obvodu polotovaru) velmi hutná s nízkou porézností a jeví se také velmi pružná a houževnatá. Tyto výchozí aspekty spolu s tvrdostí někde mezi 25-28 SH jednoznačně předurčují její použití na zadní kola modelů a to jak 2WD tak 4WD.

První test proběhl na modelu zadokolky ALSracing M189L ovšem s poněkud výkonější motorizací než byl původní motor MIG280racing. Model byl pro testy osazen motorem řady 300 s lipol napájením. Původní tvrdý převod 15/63 byl nepatrně změkčen na 15/65. V této konstelaci je pro klasické osmnáctinové tratě model dostatečně rychlý. Pneu byly nabroušeny na výchozí sílu vrstvy cca 4,5mm (šířka kol 25mm, průměr 39mm). Bylo použito mazání LRP na koberec. Teplota na testovacím kobercovém okruhu cca 14-16°C tedy spíše odpovídající venkovním podmínkám. S modelem bylo odjeto celkem pět plných akumulátorů lipol 1800mAh což představuje celkový čas jízdy spolehlivě přes 80minut.

Model vykazoval výbornou přilnavost i když ke konci intervalu (po cca 15-té minutě bylo patrné snížení přilnavosti vlivem ojetí mazání) už malinko občas klouznul, ale rozhodně se nestal přetáčivým. Co ale předčilo veškéré očekávání je opotřebení. Po více než hodině jízdy s modelem o hmotnosti cca 380g byl úbytek gumy jen cca něco kolem 1mm a ani hrany nejevily známky obvyklého trhání přestože nebyly před jízdami nijak ošetřeny a zpevněny. Viz. foto.

Dalším testem bylo ověření použitelnosti SOFT EXTREM na modelech 4WD tedy především na modelu Xray M18pro. V testovacím modelu byl osazen motor Speed370 a výkonu bylo dostatek. I zde se pneu osvědčily bez jakéhokoliv problému. S modelem bylo odjeto cca 30 minut a obutí vypadá jak nové.

Celkový závěr jednoznačně potvrdil předpoklad, že pneu budou výbornou náhradou za Soft Speciály a dokonce je reálná naděje, že tato nová směs díky značné odolnosti vyhoví i na asfaltovém povrchu (Soft speciál na asfaltu přeci jen hodně trpěly kvůli vyšší křehkosti). Testů na asfaltu se patrně ujme Sváťa Hájek a tak se jistě můžeme těšit na nové poznatky publikované v jeho skvělém vyprávěčském stylu.

Závěrem zbývá doplnit informaci, že u obou modelů byla přední náprava osazena koly s ověřenou mechovou směsí ALSracing Hard a že nové pneu jsou již uvedeny do prodeje. Pro zadokolky je možno objednat polotovary v šířce cca 25mm zde a pro modely 4WD jsou připraveny polotovary s šířkou cca 18mm zde.